|
|
Sociální determinanty a percepce zdraví vybraných skupin imigrantů
Chmelařová, Tereza ; Dzúrová, Dagmar (vedoucí práce) ; Hnilicová, Helena (oponent)
Sociální determinanty a percepce zdraví vybraných skupin imigrantů Abstrakt Se zvyšujícím se počtem příchozích migrantů do Česka nabývají na významu i práce zabývající se jejich zdravím a faktory, které se zdravím migrantů souvisí. Diplomová práce si klade za cíl rozšířit poznání v oblasti percepce zdraví a sociálních determinant zdraví u vybraných skupin migrantů na základě již dříve pořízených dat z dotazníkových šetření. Data poskytnuta výzkumným týmem Geomigrace již byla analyzována a následně publikována, ovšem jednalo se zejména o analýzu migračního chování bez zaměření na zdraví a jeho determinanty. V této práci byla k analýze použita data za 284 Moldavanů žijících v Česku a v Itálii, která byla sebrána v letech 2017-2018; data za 252 ukrajinských migrantů z roku 2012; data za 682 vietnamských a ukrajinských migrantů z roku 2013. Percepce zdraví je v této práci charakterizována proměnnou subjektivně hodnocené zdraví. Pomocí metody binární logistické regrese a ordinální regrese byly odhaleny významné faktory percepce zdraví, mezi které patří sociodemografické charakteristiky (pohlaví, věk, vzdělání a rodinný stav), trávení času s lidmi v hostitelské zemi, jazykové znalosti, příjem a spokojenost s pobytem po finanční stránce. Klíčová slova: zdraví migrantů, sociální determinanty zdraví, percepce...
|
|
|
Sociokulturně znevýhodněné prostředí a jeho vliv na dítě předškolního věku
Holubová, Petra ; Koťátková, Soňa (vedoucí práce) ; Opravilová, Eva (oponent)
Předkládaná práce popisuje situaci části obyvatelstva České republiky, které je v současnosti považované za sociálně a kulturně znevýhodněné, a snaží se pojmenovat faktory ohrožující zdravý a harmonický vývoj dětí předškolního věku, které v takovém prostředí vyrůstají. Uvádí způsob ochrany dětí na mezinárodní úrovni s návazností státních norem, zabývá se postavením příslušníků národnostních etnik v rámci České republiky, a následně se soustředí na romskou minoritu. Na příkladu vybrané městské části Prahy popisuje způsob života romské minority, soužití s většinovou společností, popisuje zvláštnosti v používání romského etnolektu. Uvádí možné příčiny vzniku vyloučených lokalit a rizika s tím spojená v oblasti sociální a zdravotní pro romské obyvatele, kteří se v těchto místech koncentrují. Věnuje se oblasti školství a přístupu ke vzdělávání dětí předškolního věku ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, legislativním a podpůrným opatřením. Popisuje sociální determinanty zdraví a jejich projevy v romské populaci v České republice. V praktické části je výzkum zaměřený na vzdělávání dětí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, které docházejí do přípravných ročníků základní školy v městské části Prahy 5. V rámci šetření jsou stanoveny parciální výzkumné cíle, které mají přinést odpověď na otázku,...
|
|
|
Rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění na základě longitudinální studie SHARE
Zajíčková, Michaela ; Dzúrová, Dagmar (vedoucí práce) ; Žejglicová, Kristýna (oponent)
Navzdory snižující se intenzitě úmrtnosti na nemoci kardiovaskulárního systému jsou tato onemocnění stále nejčastější příčinou úmrtí v řadě ekonomicky vyspělých zemích, včetně Česka. Předkládaná práce se zabývá prevalencí infarktu myokardu (nejčastější formy ischemické nemoci srdce) a vybraných rizikových faktorů tohoto onemocnění za využití databáze mezinárodního projektu SHARE (The Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe). V úvodní části práce je popsán vývoj úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy a v kontextu literatury jsou diskutovány rizikové faktory infarktu myokardu. V empirické části této práce je analyzována prevalence infarktu a souvislost mezi prevalencí infarktu a rizikových faktorů u respondentů studie SHARE, a to jednak v souboru respondentů evropských zemí, jednak v podsouboru respondentů z Česka, za využití metody binární logistické regrese. Analýzou se mimo jiné prokázalo, že hlavním rizikovým faktorem onemocnění infarktu myokardu respondentů SHARE byla u respondentů v evropských zemích nízká fyzická aktivita, stejně jako u respondentů mužů v Česku. U českých žen byla hlavním rizikovým faktorem podváha. Ze sociálních determinantů se pro sledované onemocnění nejvíce projevil vliv dosaženého stupně vzdělání, a to v obou analyzovaných souborech respondentů SHARE. Klíčová...
|
|
|
Současná úroveň výzkumů determinant zdraví u imigrantů v České republice a v Evropě
POVOLNÁ, Dagmar
Téma této práce jsem si vybrala z důvodu zajímavosti, aktuálnosti, ale také z důvodu špatných názorů mého okolí na migraci, jako problému. Hlavním cílem práce je zjistit, jaké oblasti v rámci determinantů zdraví u imigrantů nebyly za posledních pět let zkoumány - a to na území České republiky a v Evropě. Tento cíl je důležitý pro možnosti dalších výzkumů determinantů zdraví u imigrantů. Může napomoci výzkumníkům s tématem, které v posledních letech nebylo zkoumáno a je možnost ho více vyzkoumat. Ve výzkumné části diplomové práce byla zvolena kvantitativní metodika, kde se technikou stala komparativní metaanalýza. Analýza bude provedena z dostupných databázovaných časopisů (Scopus, Pub-med) a dostupných českých časopisů (i nedatabázovaných). Časové omezení práce je 5 let. V databázích Scopus a Pub-med bylo hledáno dle následujících kritérií: sociální determinanty zdraví, imigranti, Evropa, Česká republika (social determinants of health, immigrants, Europe, Czech Republic) s časovým omezením těchto článků 5 let. Přínosem práce je zjištění, které sociální determinanty zdraví nebyly zkoumány vůbec, a tím je doprava a stres v Evropě, dále v České republice nebyly žádné výzkumy provedeny na stres, dětství, nezaměstnanost, výživu a dopravu. Má diplomová práce přináší další možnosti zkoumání pro budoucí výzkumníky ve výzkumech, které ještě nebyly provedeny.
|
|
|
Životní styl seniorů v kontextu sociální práce
POPELOVÁ, Miroslava
V této práci jsem se nejprve zaměřila na definování pojmů stárnutí, stáří a senior. Především se zde zabývám zdravím a životním stylem ve stáří, konkrétně výběrem několika sociálních determinant zdraví, které ovlivňují život seniorů. Dále popisuji, jak by starší generace měla pečovat o své zdraví v oblastech výživy, pohybu, spánku, psychické pohody a způsobech zvládání stresu. V souvislosti se zdravým a aktivním stárnutím je v práci psáno také o důležitosti sociálních služeb, které seniorům mohou pomoci řešit jejich náročnou životní situaci ať už z důvodů sociálních, ekonomických či zdravotních. Pro svou bakalářskou práci jsem stanovila dva cíle výzkumu. Prvním cílem bylo zmapovat životní styl jako sociální determinantu zdraví ve stáří. Druhým cílem bylo zjistit, zda a jakým způsobem seniorky pečují o své zdraví. Výzkumná část bakalářské práce se týká životního stylu seniorů žijících v domácím prostředí na Trhovosvinensku. Pro zjištění potřebných informací byl použit kvalitativní výzkum, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Pro výzkumné šetření bylo vybráno pět komunikačních partnerek ve věku 65+ a to metodou Snowball sampling. Získaná data byla zpracována metodou vytváření trsů, kdy jednotlivá data byla rozdělena do skupin na základě podobnosti výroků, které se vztahovaly k jednotlivým okruhům. Z výzkumu vyplynulo, že oslovené seniorky mají určité povědomí o zdravém životním stylu v oblasti pohybu, spánku, psychické pohody, zvládání stresu a výživy. Avšak výsledky šetření ukazují především na nedostatky v oblasti stravování, jelikož třem seniorkám z pěti hrozí riziko podvýživy. Dotazované seniorky si nejvíce cení svých rodin a dobrých vztahů s jejich blízkými. Potřebují cítit, že je má stále někdo rád a mohou se na ně obrátit, kdykoliv je to zapotřebí. Pokud rodina a přátelé nemají čas, seniorky se mohou obrátit na Pečovatelskou službu Ledax, o.p.s. v Trhových Svinech, která jim např. doveze obědy nebo je doprovodí k lékaři. Bylo zjištěno, že na Trhovosvinensku chybí služby, které by seniorky využívaly ve svém volném čase a setkávaly se tak se svými přáteli při nejrůznějších činnostech. Za takovými službami musí jet do Českých Budějovic, kde je nabídka služeb pro seniory na vyšší úrovni.
|
|
|
Sociální opora ve stáří
KUNTOVÁ, Ivana
Téma bakalářské práce je zaměřeno na sociální oporu seniorům / seniorkám v Domově pro seniory Světlo, pobočka Písek. Hlavním cílem je zmapovat úrovně sociální opory (mikro-, mezo- a makroúroveň) a její druhy z hlediska obsahu (emocionální, hodnotící, informační a instrumentální opora). Text práce je rozdělen na dvě na sebe navazující částí, tj. teoretická a praktická část. Teoretická část práce vysvětluje pomocí odborné literatury definici základních pojmů, jako je stárnutí, stáří a senior, sociální determinanty zdraví, sociální opora a lidské potřeby. Také se zde zmiňuje sociální práce. Na konci teoretické části je představena příspěvková organizace Domov pro seniory Světlo, pobočka Písek, kde proběhlo výzkumné šetření. Praktická část bakalářské práce je zaměřená na zodpovězení hlavní a dílčích výzkumných otázek. Pro výzkum byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie, která byla realizovaná metodou dotazování s technikou polostandardizovaného rozhovoru. Nasbíraná data byla analyzována pomocí kategorizací dat, dále byla zobrazena pomocí tabulek a grafů. Výzkumný soubor byl tvořen 8 informanty, využívajících služby Domova pro seniory Světlo, pobočka Písek. Na základě získaných informací bylo zjištěno, že informanti jsou celkem spokojení s naplňováním sociálních potřeb za pomoci sociální opory, i když si myslí, že sociální opora znamená pouze administrativní úkony nebo představuje zařizování kompenzačních a zdravotních pomůcek. Za nejbližší osoby informanti považují členy rodiny. Potřeby seniorů / seniorek nejvíce naplňují pracovníci v sociálních službách. Výsledky bakalářské práce lze použít v Domově pro seniory Světlo, pobočka Písek, jako zpětnou vazbu pro zaměstnance nebo jako návod ke zkvalitnění péče.
|
|
|
Gender a sociální nerovnosti v oblasti duševního zdraví
Machů, Vendula ; Dzúrová, Dagmar (vedoucí práce) ; Pikhart, Hynek (oponent)
Genderová nerovnost je jednou z hlavních příčin rozdílů ve výskytu duševních onemocnění mezi muži a ženami. Předkládaná práce se zabývá sociálními nerovnostmi v oblasti duševního zdraví a jejich souvislostí s genderem. V úvodní části jsou popsány mechanismy působení sociálních determinant na zdraví a vliv genderu na výskyt duševních onemocnění. Diskriminace žen, nespravedlivé genderové role, nerovné rozdělení moci a nedostatek kontroly nad vlastním životem jsou nejčastěji zmiňovanými příčinami téměř dvojnásobné prevalence duševních onemocnění u žen ve srovnání s muži. V empirické části této práce byla nejprve sestavena typologie evropských zemí podle duševního zdraví žen za použití statistických metod faktorové a shlukové analýzy. Následně byla pomocí binární logistické regrese analyzována souvislost mezi sociálními determinantami a výskytem příznaků deprese u respondentů studie SHARE. Podle výsledků analýzy ovlivňují různé sociální determinanty duševní zdraví mužů a žen odlišně, což může být částečně vysvětleno působením genderu.
|
|
|
Sociokulturně znevýhodněné prostředí a jeho vliv na dítě předškolního věku
Holubová, Petra ; Koťátková, Soňa (vedoucí práce) ; Opravilová, Eva (oponent)
Předkládaná práce popisuje situaci části obyvatelstva České republiky, které je v současnosti považované za sociálně a kulturně znevýhodněné, a snaží se pojmenovat faktory ohrožující zdravý a harmonický vývoj dětí předškolního věku, které v takovém prostředí vyrůstají. Uvádí způsob ochrany dětí na mezinárodní úrovni s návazností státních norem, zabývá se postavením příslušníků národnostních etnik v rámci České republiky, a následně se soustředí na romskou minoritu. Na příkladu vybrané městské části Prahy popisuje způsob života romské minority, soužití s většinovou společností, popisuje zvláštnosti v používání romského etnolektu. Uvádí možné příčiny vzniku vyloučených lokalit a rizika s tím spojená v oblasti sociální a zdravotní pro romské obyvatele, kteří se v těchto místech koncentrují. Věnuje se oblasti školství a přístupu ke vzdělávání dětí předškolního věku ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, legislativním a podpůrným opatřením. Popisuje sociální determinanty zdraví a jejich projevy v romské populaci v České republice. V praktické části je výzkum zaměřený na vzdělávání dětí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, které docházejí do přípravných ročníků základní školy v městské části Prahy 5. V rámci šetření jsou stanoveny parciální výzkumné cíle, které mají přinést odpověď na otázku,...
|
|
|
Civilizační choroby a jejich sociologická interpretace
Vottová, Lucie ; Háva, Petr (vedoucí práce) ; Kružík, Lubomír (oponent)
Tato práce si klade za cíl nabídnout komplexní přehled základních příčin chronických onemocnění se zaměřením na sociální determinanty zdraví a stručný exkurz do vývoje přístupů ke zdraví a nemoci od počátku 20. století, kdy dominoval biomedicínský model po současnost, kdy jej vystřídal model psychosociální, který ke zdraví přistupuje z holistického hlediska. Za hlavní determinanty zdraví označuji stres, především v důsledku frustrace plynoucí z dlouhodobé psychicky či fyzicky náročné práce s nízkou mírou odměny (high- cost/low-reward); sociální gradient a s ním související teorii relativní deprivace, podle níž nehraje v našem sebehodnocení roli množství našich statků, ale to, jak si stojíme v porovnání s ostatními skupinami; sociální oporu a sociální kohezi, která funguje v dobách krize jako nárazník (buffer) vůči stresoru; a vývoj v raných fázích života, jehož důsledky je možné pozorovat v pozdějších fázích života. Mezi determinanty zdraví je možné zařadit nespočet dalších příčin, nicméně v kontextu této práce se omezuji na těchto pár vybraných, které považuji za univerzálně platné. V závěru práce diskutuji, zda je zdraví jednotlivce odpovědností jeho samého či zda se již v dnešní době přesunula především na společnost.
|
|
|
Zdravotně sociální situace nezaměstnaných osob žijících na Českokrumlovsku
ŠESTÁKOVÁ, Andrea
Předkládaná diplomová práce nesoucí název "Zdravotně sociální situace nezaměstnaných osob žijících na Českokrumlovsku" se věnuje problematice nezaměstnanosti v kontextu životní situace člověka. V pěti kapitolách teoretické části je vymezena problematika zdraví a jeho determinant s důrazem na sociální determinanty zdraví, dále zde nalezneme charakteristiku nezaměstnanosti z ekonomického a sociálně zdravotního hlediska, definici kompetencí Úřadu práce ČR a jiných služeb v oblasti zaměstnanosti a také specifické informace o regionu Český Krumlov včetně statistik nezaměstnanosti vztahujících se k jeho území. Praktická část práce staví na kvantitativním výzkumném šetření. Pro sběr dat k tomuto šetření byla použita metoda dotazování prostřednictvím techniky dotazníku. Byl vytvořen vlastní dotazník, který obsahoval převážně uzavřené otázky v podobě škál s dvoustrannou stupnicí určené pro měření životní situace dotazovaných osob. Výzkumný nástroj se zaměřoval na subjektivní hodnocení respondentů v oblastech finanční, sociální a zdravotní situace. Výzkumný soubor tvořily osoby evidované na Kontaktním pracovišti Úřadu práce ČR v Českém Krumlově jako uchazeči o zaměstnání. Pro výzkum jsem tedy použila záměrný výběr přes instituce. Vlastní výběr probíhal přímým oslovením potenciálních respondentů po příchodu na Kontaktní pracoviště ÚP ČR v Českém Krumlově. Díky vlastní distribuci dotazníků činila návratnost 96,7%. Výše uvedeným způsobem bylo po vyřazení neúplných či logicky nesprávně vyplněných dotazníků sesbíráno celkem 353 dotazníků. Cílem práce bylo popsat zdravotně sociální situaci nezaměstnaných osob žijících na Českokrumlovsku a zjistit, zda existuje vztah mezi sociální a zdravotní situací nezaměstnaných a vztah mezi délkou evidence a sociální situací nezaměstnaných. V souladu s cíli práce byly stanoveny dvě základní výzkumné otázky v následujícím znění: "Promítá se subjektivní hodnocení vybraných charakteristik sociální situace do subjektivního hodnocení vybraných aspektů zdraví nezaměstnaných?" a "Promítá se délka evidence do subjektivního hodnocení sociální situace nezaměstnaných?" K výzkumným otázkám byly stanoveny hypotézy, jež předpokládaly, že s narůstající hodnotou jedné proměnné bude vzrůstat i hodnota druhé proměnné. Jako charakteristiky sociální situace byly pro účely první výzkumné otázky vybrány: délka evidence, vnímání nezaměstnanosti, život s partnerem a hodnocení finanční situace. Zdraví bylo vzhledem k charakteristikám sociální situace posuzováno ze tří aspektů a to celkového, psychického a fyzického. Výsledky výzkumu tedy dokládají, že tři ze čtyř vybraných charakteristik se promítají do zdraví nezaměstnaných osob alespoň ve dvou jeho aspektech. Z hlediska sociální situace výsledky potvrdily, že s délkou evidence se zhoršuje hodnocení finanční situace a také tolerance okolí na nezaměstnanost z pohledu samotných uchazečů o zaměstnání. Tato zjištění tedy nejen, že korespondují se současnými poznatky z této oblasti, ale také upozorňují na to, že zdravotně sociální problematika nezaměstnanosti je stále aktuální i v dnešní době, kdy je zažehnáno existenční ohrožení nezaměstnaných. Diplomová práce by tak mohla posloužit Kontaktnímu pracovišti Úřadu práce ČR v Českém Krumlově v základní orientaci o zdravotním a sociální stavu svých registrovaných uchazečů. Dále by mohla být podnětem pro místní neziskové organizace k navázání spolupráce s nezaměstnanými v případě jejich potřeby. Práce by také mohla obohatit stávající výzkumy věnující se této problematice o situaci jednoho z regionů s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR.
|
host ::
RSS.